♥ láska ♥ smrt ♥ intriky ♥ 1.2

28. února 2009 v 14:17 |  Death Love Intrigue
Co mohli čekat? Když se Ondřej s Matějem vyšvihli na koně a vyjeli směrem k Janovu hradu už po cestě je tížilo svědomí. Ale když pak dojeli a byli uvedeny před Jana ,nezmohli se na slovo. Jan na ně koukal a čekal. Několika denní strniště na tváři mu dodávalo větší autoritu ,pobledlí a rozcuchané vlasy zase ukazovali na to ,že se trápí!



"Co se děje?"nevnímal je ,koukal z okna a čekal na odpověď.



"Pane…Paní ,utekla!"Ondřej svěsil hlavu. Jan se otočil a věnoval mu svoji veškerou pozornost!



"Cože udělala??"zhrozil se.



"Utekla pane.."rozklepaným hlasem opakoval Ondřej a pak se rozhodl zvednout hlavu. Z Janova obličeje na něj koukali rozčilené oči. Z těch zelených očí sršil hněv.



"Jak to ,že utekla?"práskl pěstí do stolu a začal přecházet po přijímacím sále. :"No tak snad budu mít štěstí a najdu ji a teď běžte připravit koně!!!" přikázal a rychlým spěšným krokem vyšel ze sálu z prásknutím dveří si oba dva sluhové oddechli.



"Docela dobrý ne?"zasmál se Matěj a podíval se na svého rozklepaného velitele.



"Hmm… ani bych neřek." Otřel si pot na čele a rychle dodal:"pojď připravit toho koně!"



"Ja." Oba vyběhli ze sálu tak spěšně jako Jan a zastavili se až ve stájích.



Ondřej vyvedl koně ze stáje a Matěj mu byl v patách ze sedlem. Koně řádně připravili na cestu. Jan vyšel z nenadání ven. V patách mu byli dva sluhové Spencel a Karl.



"Pane počkejte. Promiňte ,ale Melinda nás posílá…."zadržel ho udýchaný Karl.



"Abyste si řekl…co chcete k večeři."doplnil ho stejně tak jako Karl udýchaný Spencel.



"Na večeři se nevrátím ,ale ať vám udělá něco dobrého a teď nezdržujte."rychle přešel nádvoří a nečekal ani na sluhy ,kteří stručně přikývli a byli zase ty tam. Tedy v kuchyni!



Jan se vyšvihl do koně a koukl se na svoje dva oddaný přítele. Matěj ,Ondřejův syn byl velice mladý ,ale moc se nepotatil. Měl v sobě cikánskou krev jeho matky Albrechty ,která umřela hned po jeho narození. Ondřej byl však na svého mladého sedmnáctiletého syna jak se patří hrdý!



"Můžeme?"optal se a už otáčel koně.



"Ja."přikývli a už mu byli v patách. Projeli bránou ,přes padací most a vjeli do hustého lesa.
Jan nepočítal s tím ,že by Rosita byla od té lásky a přijela mu rovnou pod nos. A proto se rozhodl jet za ní do Rakouska ,kam měla dozajista namířeno!



Ondřej se usmíval ,už tu byl zase ten starý dobrý Jan. Upravený a za tak krátkou dobu se stačil i oholit a učesat. Byl na něj skutku skvostný pohled. Vůbec nechápal Rositu ,zatím jedinou ženu ,která ho odmítla! Jan ji skutečně miloval. Jeho oddanost k té svéhlavé dívce ho ohromovala!



Cestou městem se stavili ještě v Brendově ordinaci. Brend je velice rád viděl ,ale když se dozvěděl o Rositě skoro omdlel. Copak ji dost jasně nedal najevo ,že je Jan miluje? Copak to ta paličatá ženská nedokáže pochopit??



"Jana a víš aspoň kde je?"zeptal se starostlivě a lítostně Brend. Svého přítele si velice vážil a proto mu nechtěl kazit radost tím ,že by mu řekl co si skutečně myslí! Ta ženská zatracená může být kdekoliv! Třeba i v rukách vojáků…



"Ano. To je samozřejmí..oné noci ,kdy jsem přijel do hostince ,svěřila se mi ,že její otec má panství v Rakousku ,tak hádám ,že určitě jela tam…a nepochybuji ,že ty ,Brende nevíš kde to je."pokáral ho Jan.



"Co ti všechno řekla?"podivil se mladší muž.



"Ať nezdržuješ a jedeš známa."pobídl ho Jan.



"Ale já nemůžu jen tak zavřít. A teď ke všemu tu mám choleru ,radím vám dobře ,radši beze mě!" Hlesl Brend :"rád bych jel ,ale povinnosti mě nepustí."povzdechl si.



"Dobře ,já tě chápu ,ale doufám ,že mi půjdeš za svědka!"poručil Jan.



"To je samosebou." Přitakával Brend.



"Beru tě za slovo a teď už musíme ,ať jsme tam do zítřejšího setmění. Opatruj se." Poplácal ho po rameni a to samé i Brend:"Hodně štěstí….uvidíš ,že změní názor."usmál se Brend a pak je vyprovodil ze svojí ordinace.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama