love times 1.3

17. května 2009 v 7:56 |  Times in love
13.Kapitola




Thomas usnul jakmile dopadl na celkem měkkou postel ,do snu se mu vkradla vzpomínka na Anette a teď už jistě věděl ,že se mu takovéhle sny budou zdát den co den!
Spal necelou hodinu ,když ho z příjemného spánku ,probudil křik dětí…ozýval se také dupot a když už se konečně zpamatoval a postavil se ,zjistil ,že se celá kajuta nepříjemně houpe!
Už jsme konečně na moři..zaradoval se ,ale náhlé cuknutí lodí mu vehnalo žaludek až do krku ,rychle přiskočil k umyvadlu a vyzvracel se.. To nebude příjemná cesta a ke všemu tři měsíce.. Při dalším nárazu se cítil celý malátný ,hlava se mu točila a ruce a nohy měl nepříjemně ztěžklé… Podíval se na sebe do zrcadla ,byl zelený jako okurka a oči opuchlé ,nemohl se nadále udržet na nohou a tak se zhroutil k zemi.
Teres uslyšela ránu a zatahala Anette za ruku "Izabela se kouknout ,rána bum."
Anette následovala Teres ke dveřím kajuty ,zaklepala ,ale nic se neozývalo.
"Opravdu jsi něco slyšela?"
Teres přikývla "Za dveřmi ,bum!"
Anette se nadechla a vzala za kliku ,v tu chvíli s lodí znovu škublo a dveře se otevřeli prudce dokořán ,vpadla s Teres v náručí do pokoje a skončila na posteli v rohu.
Kápě se ji sesunula z hlavy a když si všimla Thomase ležícího na zemi ,dlouho nelelkovala a znovu si ji upevnila.
"Co se tu děje?"objevil se ve dveřích Ron.
"Rone ,honem utíkej pro někoho ,musíme ho vytáhnout ven na svěží vzduch.."Anette postavila Teres vedle postele a pak popadla Thomase v podpaží a vytáhla ho na chodbu ,dostala se až ke schodům a tam se na ni celou váhou zhroutil.
"Slečno Izabel."po schodech se k ní blížil usměvavý černoch "Copak to děláte?"
"Chtěla jsem mu pomoci ,ale.."zhluboka se nadechla "Teď budete muset pomoct vy mě.."
Černoch nadzvedl Thomase a pomohl Anette vstát "Jak víte mé jméno?"
"No na lodi se nic neutají.."ušklíbl se a pak chudáka Thomase vynesl na palubu.
Ron ,Teres ,Anna a batolata s Kolnem se hnali ven na palubu ,ale Anette je pronikavým zákazem zastavila "Kampak? Nikam!! Tady zůstanete ,kapitán Keltn vás přeci moc dobře varoval…"
"Ale.."Ron začal odmlouvat ,ale rozmyslel si to hned ,jak ho Anette chytla za límec a táhla ho ke kajutě "Jestli se ti něco nelíbí ,Rone ,taky by si nemusel jít dnes na palubu vůbec a navíc ,zatím je tam zima ,nesmíte se nachladnout!"
Ron polkl a pak přikývl "Rozkaz paní."
Pak se vrátili k dětem ,hra na honěnou pokračovala ,ale Ron se po Anette chvilku co chvilku podíval a nehodlal se vzdát…doslova ho okouzlila její krása a nemohl ji vypudit z hlavy ,když měl v plánu číst ,nemohl se vůbec soustředit ,nato vnímat zápisky genia ,který vše sepsal do kostky…všechny matematické vzorečky a výpočty fyziky ,zapomněl na svoje nadání a věnoval se myšlenkám na Anette…Jeho fantazie se rozplynula ,když ho dotáhla za límec od sourozenců dál a vysvětlila mu ,jak se vlastně věci myjí…ona ho bere jako nezbedné dítě!!
"Izabel ,prosím vás ,pojďte s dětmi na palubu ,potřeboval bych od vás ,abyste se také postarala o toho chudáka s mořskou nemocí."zašvitořil černoch "Mimochodem ,jsem Sly McResly."
"Těšíme ,Sly …"nejistě se usmála ,pak popadla obě batolata do náruče a vyšla s nimi na palubu.
Svěří vzduch ji uvolnil pramínky rudých vlasů ,které se dali do poletování..zastrčila je nešikovně za uši a pak se vydala k zádi ,kde spatřila Thomase ,který se předkláněl přes zábradlí.
Děti pobíhali kolem ní ,vypadala jako matka ,ale Ron k ní jaksi neměl zájem přijít.
"Rony! Kde jsi?"okřikla se po něm..neměla ráda děcka ,který si mysleli ,že jsou něco extra ,jako Ron dozajista byl ,vůbec se ji nelíbil ,jakým tonem mluvil k děvčeti ,které mu vytrhl stránku ze sešitu a ke všemu prázdnou.
"Tady."zamával divoce ,div nespadl z trámu ,na kterém právě seděl.
"Okamžitě pojď sem!"Anette se naježili chloupky ,jak o něj měla strach ,batolata si v náruči pořád nadhazovala ,ale bylo ji to houby platné ,smutně si povzdechla a pak je postavila na zem "Anne ,ty jsi taková šikovná holka ,pomoz mi se sourozenci."
"Dobře."Anně je sedm let ,ale stejně Anettu nadchla ,jak hravě si s nimi poradila ,pak chytla za ruku Kolna a Teres a blížili se k Thomasovi.
"Teres ,Izabela teď nebude mluvit ,takže ji neprozraď ,ano?"
Holčička s copánky ,které ji Anette spletla a zavázala modrou stuhou prudce kývla hlavičkou a rozchechtala se "Izael neluví.."plácala dlaněmi o sebe a pak ji s radostí obejmula kolem krku a dala ji pusu na tvář.
Anette ji pohladila po vlasech a pak se přiblížila ještě o něco blíž k Thomasovi ,před kterým se musela skrýt až do konce plavby ,jinak jak ho znala ,by byl schopen loď i obrátit ,jen aby ji nemusel brát sebou.
Položila mu ruku na rameno a chraplavým hlasem zašeptala "Jste v pořádku?"
Thomas se znovu naklonil přes zábradlí a vyzvracel se ,Teres znechuceně odvrátila hlavičku "Blbé."
Thomas si utřel pusu ,napil se vlažné vody ,kterou měl vedle sebe a ukojil nekončící žízeň..
"Bu-de …to v pořádku.."dostal ze sebe sípavě ,pak se od Anette odtáhl. Opřel se o zábradlí a hleděl na horizont.
"Je s vámi něco?"šeptla znovu Anette..
Thomas byl otevřený ,potřeboval se někomu svěřit "Víte ,vzpomínám na jednu dívku…"
Anette zamrazilo ..pošeptala Teres co by mu měla říct ,teď se rozhodně nesmí prozradit.
"Ano?"uchechtla se Teres…
Thomas se obrátil k těm dvou a povytáhl obočí "Proč mluví to roztomilé děvče?"cvrnkl Teres do nosu.
"Izael neumí mluvit."
Thomas se usmál ,té se může svěřit …
"Víte ,než jsem odjel ,rozhádal jsem se s jednou moc hodnou dívkou…velice mě to mrzí ,v dopise jsem se ji omluvil ,ale to asi nebude stačit…"zamyšlený hleděl před sebe ,pak sklonil hlavu a pokračoval "Víte ,je úplně jiná než všechny dívky…spontální ,veselá ,ale i výbušná..někdy se v ní nevyznám ,ale kdyby mi dala čas…."pak polkl "Ale proč vám to vlastně vyprávím…"mávl rukou a znovu ji položil na dřevěné zábradlí.
"Ona to ví.."zašeptala chraptivě Anette.
Thomas se otočil k dívce .která svírala v náručí malou dívku a zkoumavě si ji prohlížel.
Někoho mu připomínala.. Izabela?
"Odkud jste? Myslel jsem ,že nemluvíte.."usmál se okatě Thomas… Hned ji poznal
,byla to Anette Izabela Bassettová ,ale skrývá se.. Takže ona musela jet! Musela mě následovat.
"Jsem z Ameriky ,myslím ,že Severní Mexiko…"pak se zahleděla na modrou záři oceánu a usmála se na malou Teresu.
Teres se usmála "Izael čerý pasaser."
Thomas se postavil blízko Anette a chytl ji za ruku. Nehodlal prozradit ,že na všechno přišel a tak zašeptal "Asi jsem se znovu zamiloval.. Jste jako jarní květ na rozkvetlé louce. Voňavý a lákavý.. můžu znát váš názor na mě?"
Anette se rozčílila ,jak rychle na ni dokázal zapomenout!!!
Zavrtěla hlavou ,otočila se na patě a zamířila k hloučku dětí ,které se houpali na lanoví.
"Pojďte ,přesuneme se na dolní palubu.. Tam nebudeme tolik překážet."řekla měkkým hlasem ,ale v očích měla vztek.
"Co je Izael? Co je ty?"zaškubala Teres dívku za kapucu.
"Nic miláčku ,opravdu. Půjdeme za tatínkem.. ano?"pohladila ji po černých lokýnkách a usmála se.
"Ten pan je moc peknej.."zašeptala Anna.
Anette přikývla "To opravdu je ,ale je zlý… kolik ti je Anno?"
"Patnáct.."hlesla tiše a popošla dopředu ,aby chytila Kolna ,který se chystal vyšplhat se na lanový žebřík.
Anette přemýšlela ,je tak drobná a malá..nikdy by Anne neřekla patnáct let.
"Zvládáte to?"zeptal se Sly ,který se objevil v těsné blízkosti Anette.
Anette přikývla ,zrak ji padl na Thomase ,který ji sledoval. Že by přeci jen něco tušil?? Nesmysl… doufala, že zůstane dál skrytá.. a vše mu řekne až v Americe.
 


Komentáře

1 Luna Luna | Web | 17. ledna 2010 v 19:47 | Reagovat

holka já tě zabiju *brousí si nůž a z očí jí šlehají blesky*...co mi to děláš? To už je třetí nedokončená povídka =o(...já ci pokráčko =oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama