Listopad 2009

Svatba na dvakrát >>0.8

26. listopadu 2009 v 9:47 Svatba na dvakrát (SND)
**Lepší dobře se oběsit, než zle vdát.**
.
.
.
8. kapitola
Angela se rozhlížela po tmavé jeskyni. Až teď ji zamrzela sázka, kterou s Alexem uzavřela. Na tom muži bylo něco podivuhodného.. Pravděpodobně to, jak si dokázal ženu omotat kolem prstu, byť k tomu využil jen svůj oslňující úsměv.
Ten úsměv, který ji za necelou hodinu dokázal připravit o dech, a jasnou mysl..
Oklepala se vlhkem, které, jak tušila, muselo přicházet od průzračné vody v malé puklině ve stěně. Na stěně se utvářela malinká světélka, které vytvářela vodní hladina.
"Ještě se nebojíte?"otázal se Alex.
Strachem bez sebe nedokázala ani otevřít pusu, a proto jen zavrtěla hlavou.
Vycítil energii, která vycházela z jejích přivřených, nevěřících očí "Opravdu nemáte důvod.."Alex ji položil ruku na rameno a pak ji k sobě obrátil zády, tak aby viděla kamennou lavičku se stolkem.
"Vidím, že nejsem jediná, kdo s vámi trávil čas hraním karet.." podotkla mrazivě Angela.
Škodolibě se usmál. "Ne, to opravdu nejste. Ale většinou to byli pěkně mizerné hráčky.."
"Asi vás dneska zklamu, twist, nebo-li žolíky jsme se setrou hrávali v Irsku, tam je ta hra velice oblíbená. Tedy alespoň v naší rodině." řekla trošičku přiškrcením hlasem, čímž si od Alexe vysloužila pobavený smích.

Svatba na dvakrát >>0.7

12. listopadu 2009 v 17:14 Svatba na dvakrát (SND)
7. kapitola
"Coopere, no tak.. Nepleť se tu!" běsnila Paula. Dlouhým krokem překročila hromádku vysypané mouky a zakroutila hlavou: "Měl jsi osedlat koně, aby se děvčata mohla po snídani projet na čerstvém ranním vzdoušku.."
Cooper se zasmál: "Po jaké snídani?" Katarina vykoukla z okna "Paulo, koně už jsou dávno na dvorku. Ale radši si pospěšme, jinak se nám překvapení nezdaří.."
Paula se zatnutými prsty hleděla k nebi: "Bože, dej aby se ten druhý koláč nespálil, jako ten předchozí.." Cooper se usmál mile na svoji paní a s úšklebkem dodal: "Snad se vám podaří ten třetí vytáhnout včas z pece.."
"Coopere.."Paula se zhluboka nadechla "A ven!"
Katarina seskočila z parapetu. "Nestrpíme zde žádné posměváčky... Ale je pravda, že pán nechal vyhodit služebnictvo v nepravou chvíli.."
Paula zakoulela očima "Ale ať si nemyslí, že mě tímhle žertem dostane k oltáři."
Rozzlobeně si dupla: "Katarino.. Přeci musíš mít nějaké zkušenosti s pečením.."
Ta znovu zakroutila hlavou "Ne, ale nemyslím si, že by to mělo být nějak zvlášť obtížné.. Nakonec, myslím, že by se nám ten Cooper docela hodil.."

♥Smrt ♥ láska ♥ intriky ♥ 4.1

11. listopadu 2009 v 17:58 Death Love Intrigue
4.1
Ell se probudila do chladného rána, a sama strachu zjistila, že už není daleko od sídla.. Ve tmě se ztratila.. Sešla z cesty a vlčí vytí ji zahnalo na větev vysokého stromu, který obsypal bílý prašan..
Podívala se ze shora dolů, až se ji z té výšky zatočila hlava..
Na druhé straně, směrem od lesa čnělo na velkém pahorku do přírody rozlehlé sídlo Kellning Hallu.
Z větve nad její hlavou se vznesl velký pták, polekaně vykřikla a vyplašila tak křepelice, které se schovávali v keři pod stromem..
Breand uháněl po cestě pryč od sídla a nevnímal narážející vítr, který ho bodal do tváří..
Poháněl ho vztek a strach.. Doufal, že se Ell o něco nepokusila a tak ani nevnímal přírodu kolem sebe.

♥Smrt ♥ láska ♥ intriky ♥ 4.0

11. listopadu 2009 v 16:43 Death Love Intrigue
4.0
Jan seděl s rukama v klíně a bublaví smích mu vycházel s krásně vyřezávaného hrdla.. pomyslila si Rosita.., která naštvaně seděla na pohovce s rukama zkříženýma na prsech a snažila se nesmát.
Julianna s Kryštofem se honili dokolečka velké ložnice.
"Tak už dost… Buďte potiše.."uklidňovala je Rosita. Ale když si ani po tak rázném rozkazu dítka stále honila a nedbala matčiných slov, Rosita rázně vstala. Chytla každého za jedno ucho a varovně je škádlila "Vy dva malý lumpíci.. Vaše sestřička musí hajinkat…"blaženě se usmála na dítě ve velké, vyřezávané kolíbce a pak se mile podívala na otce, který se po dlouhé noci, co strávil v pracovně nadýmal nad kolébkou a o něčem hovořil s Breandem.
Usoudila, že je zde může nechat samotné a s Kateniným doprovodem je odvedla do dětského pokoje.

Kapitola 8.

4. listopadu 2009 v 18:45 Island Glaciosa
8.Kapitola

Ceana se opírala o dřevěné zábradlí a hleděla na ubíhající hladinu, ve které se sem tam mihla větší ryba, která vytvářela černé šmouhy na tyrkysově zlatavém moři.
Vlnky si pohrávali s větrem a sem tam na palubu vystříkla slaná sprška mořské vody.
Ceana se zachumlala do ovčí vlny, která ji chránila před vlezlým studeným větrem a tetelila se blahem.
Už byli několik mil za hranicemi lodního přístavu v Londýně a volně se hnali po mořské krajině k ostrovu, který ji dosud nebyl známí, ani jménem..
Uvolněně si povzdechla.. A také jsem několik mil daleko od svého pána!
Otočila se na podpatku a vyrazila do podpalubí.
Dřevěné schody vrzali a tak si ji všimla trojice, která při svitu několika zapálených svící hrála karty "Nechceš se přidat?"otázal se zamyšlený Owen, když vyhazoval další kartu.
"Neznám tu hru, a je těžké, mě něčemu naučit.."usmála se mile, pak se posadila na bednu s ovocem "Všechno proběhlo tak rychle!"
Elleanora si pohladila bříško a zaklela "Už aby to přestalo.. Před nedávnem začalo kopat.. Je jak ta kovářovic Andula!"
Eric se zazubil a vyhodil kulové eso "Ta hra není tak složitá, jak vypadá.. A ty si s toho miláčku nic nedělej, jen počkej až se to malý narodí, jaká to bude pro tebe radost.."

Kapitola 7.

4. listopadu 2009 v 17:58 Island Glaciosa
7.Kapitola

Jako vždy, den začínal ránem, ale pro Ceanu to dnes bylo poledne. Z postele ji vyhnala kočka Maia, která ji skočila na nohy a pak začala příst, co bylo pro Ceniny uši neúnosné. Vyskočila z postele, oblékla si šaty, co ji půjčila Elleanora a postavila se před zrcadlo. Zelená barva ji velice slušela, jen by ty šaty mohli mít delší lem..
I když je Elleanora starší, Ceana je většího vzrůstu, ale i tak si před Boswelem připadala jako trpaslík. Nevěděla, zda to byl jen sen, nebo skutečnost, že pozdě večer do jejího pokoje vpadla Eslena se správou, že dnes odplouvají..
No proč ne.. Odjet může kdykoli, nic ji tu nedrží.. Věci, co dřív měla shořeli na popel, a sponu, co ji zůstala po matce ji zabavil Owen, protože si myslel, že se chce zabít.. To také chtěla udělat, ale až teď přišla na to, o co by přišla..
Když si přetahovala šaty přes hlavu, všimla si, že na krku má přívěšek.. Tak přeci to není zloděj, ale pusa od pádu mě bolí stále.
Promnula si koleno a usoudila, že pád nebyl tak strašný, protože včerejší otok už splasknul.. Zbyla po něm jen fialová modřina.
Obula si střevíce, který ji taky půjčila Elleanora, a zjistila, že na rozdíl od Elleanory má menší nohu a tak v těch střevících plave. Ledabyle mávla rukou, otevřela dveře a pomalu scházela do přízemí.