love times 1.6

30. ledna 2010 v 13:01 |  Times in love
Thomas se blížil ke vzdálené lékárně, na Broadwayi. V duchu zuřil; nemůže ji přece připravit o zmíněné pannenství! I když, mohl by se o té její lži alespoň přesvědčit.
Sakra! Rozhodoval se, zda ji věřit či ne! Vyrůstala přeci na ulici, je nesmysl, aby byla ještě panna.
Došel k šedé budově na konci bloku a vydal se po Yellowské ulici.
Příšerné počasí jako v Anglii; pomyslel si, když míjel ulice plné bahna. Na ramena se mu snesl déšť, a on zalitoval toho, že si nevzal pláštěnku.
To je taky nápad, potulovat se po neznámých ulicích!; čertil se v duchu.
"Mladíku! No tak, chlape!" volal kdosi, ale Thomas ho přes sílící vichr neslyšel.
Volající muž mu poklepal na rameno a pak si na nose poposunul skřipec, který držel tlusté obroučky ze slonoviny.
"Dobrý den." Pozdravil upnutě Thomas.
"Á, angličan?" Pokoušel se hádat neznámý muž.
Thomas zavrtěl podrážděně hlavou "Ne! Opičák!" Dnes už těch amerikánů měl plné zuby!
Amerikán se chytl za pusu a chvíli se dusil smíchy, než byl schopný slova.
"Ach, Angličan se smyslem pro humor." Podotkl kysele.
"Máte přání?" zeptal se Thomas, který chtěl co nejrychleji zamířit do hostince, odkud se nesla hudba a zpěv.
"Jak jste to uhád?!" podivil se.
Thomas zakroutil nechápavě hlavou "My skotové máme smysl pro věštění."
"Že mě to hned nenapadlo."
Hlupáku!; pomyslel si Thomas, v duchu se mu smál.
"Víte, sleduju vás sem už od hostince, vlastně od Tennessi. Všiml jsem si té mladé dámy, není to náhodou lady Horttonová?"
Thomas byl chvíli jeho otázkou překvapen.
"Proč to potřebujete vědět?"
Muž nemotorně sundal z hlavy černou čepici a utřel si nos, z kterého mu teklo, kapesníčkem.
"Dovolte, abych se představil, Edward Hortton mladší, strýc oné dámy!"
Thomas si dal dvě a dvě dohromady.
"Musím vás zklamat, ale ta dáma byla moje snoubenka, Anette Izabela Bassettová, že by byla lady, toho si opravdu nejsem vědom, a teď, když dovolíte, musím už jít." Thomas se otočil na patě.
Tak do kolonií odjel náš milý strýček!
Bude muset dávat na Anette větší pozor, jinak mu ji ten vrah vyfoukne pod nosem. A na sebe ostatně taky, kdo ví, čeho je ten prevít schopen. Ale sedmnáct let je přece jen hodně, třeba se změnil? Ne nesmysl, lidi se nemění!
Hostinec měl daleko za zády, když se rozhodl vrátit se do hotelu. Do pokoje však nevkročí!
Uviděl podsaditého muže vcházet do hostince, a pomyslel si, jak se ten strýček změnil z hezouna ve vyžranou kuličku plnou sádla. Nejspíš si potrpěl i po příjezdu do kolonií na pravou, těžkou anglickou kuchyni.
Přidal do kroku. Jako by ho něco vybízelo, aby běžel. Dostal nepochopitelný strach o tu lhářku a intrikánku, která se mu pověsila za ruku a nechtěla se ho pustit, natož ho poslechnout!
Ale jak ji mohl poznat? No samozřejmě! Podle její matky, vždyť jsou si podobné jako vejce vejci. Rozpomněl se na obrovský portrét, který vysel v jídelně Hortton Hallu, a musel uznat, že jsou obě dvě moc krásné. Jen ta Anettina povaha! Pf, jak se s ní má v něčem souhlasit, když má úplně nepochopitelné názory? No dobře, v něčem měla pravdu, ale…
Proběhl halou hostince, a nezastavoval se ani na vybídnutí amerikána, vlastníka malého hotýlku Modrý kontinent. Shody vyběhl po třech a zastavil se těsně před dveřmi jejich pokoje.
Nevěděl, zda má vstoupit!
Vytáhl z kapsy klíč a rozhodl se jím otočit, ale když vpadl do pokoje, Anette byla pryč!!
Odvrátil se k desce dveří a položil na ně čelo a prudce zatnutou dlaní praštil do tmavého dřeva.
"Krucinál Anette!" Zaklel.
Uslyšel kroky, které mu byly v patách.
"Pane, omlouvám se, ale vaši ženu se nedalo zastavit, hned potom, co se dokřičela na služebnou Clarisu, utekla!"
"Cože?!" Chtěl vědět znovu Thomas, kterému šli slova jedním uchem dovnitř a druhým ven. Měl o ní takový strach, že se mu na chvíli zatmělo před očima.
"Vystrašená pokojská povídala, že tady bouchala na dveře, a když ji odemknula, vyběhla ven. Já jsem ji už jen zahlédl, jak mizí v hlavním vchodu."
"Do houští!" vztekal se Thomas, ale stejně tak věděl, že to mu nepomůže!
Amerikán hleděl na zuřícího Thomase, který měl ruce zatnuté v pěst.
"Tak se mluví?"
"Jste snad moje máma, že mě tu teď plísníte?" obořil se Thomas. Rázně vešel do pokoje a třískl dveřmi.
Přecházel ode dveří k oknu.
"Kde jí teď jako mám hledat?! Ženu se sem jako vůl, a ona mi mezitím vezme nohy na ramena! No tak, je to normální?"
Anette ho poslouchala uchem přitisknutým na dveře a potichoučku se chechtala.
"Přiznej si, že si neschopný, Thomasi!" zvedl oči v sloup. A Anette se za dveřmi smála, že není jediná, kdo si rád povídá sám se sebou! Ale že zrovna její mužný Thomas?
Polehounku zaklepala na dveře a čekala, až jí dovolí vstoupit.
"Jděte k čertu!" Křičel z druhé strany Thomas.
Nedbala jeho zákazu, a vešla do dveří s úsměvem na rtech "Smím se zeptat, co vás tak pobouřilo? A s kým si to tu povídáte?" ptala se pobavena jeho zjevem "Ach, vy můj chudáčku, vždyť jste mokrý!"
Zhluboka se nadechl, aby na ni nezačal ponížením křičet.
"Vůbec mě neposloucháš! Nedbáš mích zákazů! Zatraceně Anette, vždyť tě klidně mohl Edward najít a zabít!" Křičel na ni a uvědomil si, že se jen špatně bude ovládat.
Zahanbeně sklopila zrak. Mrzelo ji, že je na ni už opět naštvaný.
A on pokračoval ve výčitkách, které se mu hromadily na jazyku "Jsi nezodpovědná a sobecká! To ti nedošlo, jaký o tebe budu mít strach, až tě tu nenajdu?!"
Nebyla schopná slova. Otevřela sice pusu, ale zase ji zavřela, protože se jí úzkostí stáhl krk.
Jak si dovoluje na ni tolik křičet?
"Vysvětli mi to laskavě! A nebo ne, radši mlč! Už mám těch tvých lží a přetvářek plné zuby!"
Se strachem v očích k němu vzhlédla, a měla co dělat, aby se nerozplakala smutkem. Nevěřícně kroutila hlavou "A to si mi tvrdil, že…"
"Ale uvědom si, jak se chováš?! To musí skončit! Dokud bude v Americe, budou se dodržovat mé příkazy a pravidla! Rozuměla jsi mi jasně?" Aby dal důraz svým slovům, chytl ji za křehké zápěstí a nosem byl těsně u toho jejího "Rozuměla jsi mi?"
Němě přikývla.
"Tak si tu teď laskavě sedni a počkej na mě, dokud se nevrátím!"
"Takového tě neznám…" odvážila se říct, když se k ní otočil zády.
Zavřel oči. Začal si vyčítat svůj výbuch hněvu, a doufal, že si ho nevezme k srdci.
Ale vzala. Uslyšel tiché vzlykání.
Otočil se a jeho oči se setkali s jejími. Byli rudé od pláče a plné nenávisti.
"Anette…"
"Nech mě být! Vždyť ti na mně vůbec nezáleží, vypadni! Zmiz!"
Doufala, že to neudělá a usmíří si ji, ale poslechl ji. Když stál ve dveřích, ještě se zastavil a chtěl něco říct, ale raději mlčel.
Uchopila do ruky polštář a mrštila jim po něm "A nezapomeň zamknout!"
Nezapomněl. Vyšel mlčky ze dveří a vybouřený, beze hněvu se svěšenou hlavou zamířil dolů do haly.
"Zrádce!" slyšel Anettin hluboký hlas, který ho posílal do patřičných mezí.

"Pane, pane. Našel jste ji?" zajímala se starší žena v krémové sukni a vlasy staženými přísně na temeni hlavy.
"Clarisa, viďte?"
"An-ano, pane! Slyšela jsem, že jste z Irska?"
"Moje žena zřejmě ano, ale já jsem ze Skotska, Thomas, těší mě." Podal ji ruku, a když ji Clarisa nejistě stiskla, zjistila, že je plná mozolů.
"Vy to nevíte?" užasla Clarisa.
Zavrtěl hlavou "Vzali jsme se teprve nedávno, a nedala mi možnost nahlédnout do její minulosti."
Clarisa chápavě přikývla "Nesmíte se zlobit, ale ani se jí nedivím, když na ni tak křičíte."
"A vy byste dělala co? Mám si ji uvázat na provaz a táhnout ji za sebou jak malé dítě, aby v jednom kuse neutíkala?" Thomas se zašklebil.
"Takový fešák, a neumí si pojistit ženskou? To se divím, že jste si ji ještě neomotal kolem prstu."
"Zřejmě o mě nestojí." Řekl kysele Thomas. Vlastně se ještě nezaobíral myšlenkou, že by on a ona… Nedokázal si to vlastně ani představit, potom všem, co si řekli. Alespoň byla upřímná, a on ví, co si o něm myslí. Ostatně, ona taky.
"Hm, ale já si myslím něco jinýho, jinak by se nevrátila!" řekla chytře stará žena. Bez rozloučení seběhla schody a ztratila se ve dveřích, které vedli do kuchyně.
 


Komentáře

1 Luna Luna | Web | 30. ledna 2010 v 16:57 | Reagovat

tak k tomuhle nemůžu říct nic jinýho než: WOW =o)...holka fakt mi už dochází slova a opakovat se mi nechce =oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama