Noc změnila vše 2.2

23. ledna 2010 v 22:33 |  The night changed everything
Maxim nařídil kočímu, aby je odvezl na Kolstnech a pohodlně se usadil vedle Ryany. Pohladil ji po vlasech a vnímal její borovicovou vůni..
"Terner je moc milý muž.."rozplývala se Hex.
"Skutečně?"užasla Sophii a pobaveně ji cukalo v koutcích.
Hex přikývla "Ano, je to vdovec, o paní přišel před pěti lety, strhla ji bouře, když máchala prádlo v Seině, ale chudinka neuměla plavat a utopila se.."Hex si povzdechla a zahleděla se z okna.. V tu chvíli zavládlo mezi šesticí hrobové ticho, které porušila Patricie..
"Ach… Andrewo… Miláčku.."plakala a slzy se ji spouštěli jako hrachy z velkých, kulatých, hnědých očí.. Maxim ji se zájmem pozoroval, a uvědomil si, že brečí kvůli mrtvému tělíčku, které bylo zabalené v bílé pleně.
"Patricie…"Ryana obejmula svoji sestru a plakala s ní.. Soucítila s ní, kdyby ji umřelo děťátko, které by bylo stejně tak krásné jako Andrewa, nejspíše by skočila z mostu, ale to nesmí Patricii dovolit.
"Já.. Jak se to mohlo stát? Vždyť ještě včera dýchala.."
Ryana ji konejšivě hladila po hlavě "To bude v pořádku.. To zvládneme.. Ach Patricie.."odhrnula ji z tváře dlouhou ofinu a zadívala se ji do mokrých očí "Věříš mi?"
Přikývla, pak se strnule sklonila ke své dcerušce, políbila ji na čelíčko a pohladila po blonďatých vláskách.. "Vidíš? Je podobná mamince.. Ryano, já chci domů…"
Všichni dvojici pozorovali "Lady Hermina je u svého bratra v Londýně.."ozval se Maxim, který jemně pohladil Ryanu po paži, zatajil, že ji poslal dopis, aby se co nejdříve vrátila do Francie, protože našel její dceru.. A teď? Byli dvě..
Ryana k němu zvědavě zvedla pronikavé kaštanové oči "Jak to víš?"
"Mluvil jsem se svou tetou lady Luisianou, je v pořádku.."
Patricie jakoby četla myšlenka sestře a tak společně vyhrkli "A tatínek?"
Po pravdě, Maxim nevěděl, zda jim říct pravdu, nebo jen pokrčit rameny, nechtěl být posel špatných správ, ale nesmí jim nic tajit "Je mi to hrozně líto.. Někdo ho otrávil v jeho pracovně.." řekl smutně, provinile si přivinul plačící dívky na hruď "Musíte být silné.."
Obě přikývli.. Ale v srdcích cítili žal, který bude ještě chvíli přetrvávat..
Kočár zastavil před velkým městským domem, kde na jeho prahu čekala ona dáma, která doprovázela Maxima do restaurace, nestála sama, po jejím boku stál její otec a jeho rytíř Orgando de la Sartosy.
**********************************
Ronald se probudil a čekal, že se bude moci pobavit se svojí mladou ženuškou, ale po minutovém mlčení se zavřenýma očima pochopil, že je sám..
Sedl si a vztekle popadl mísu vedle postele a mrštil jí do stěny..
Bylo to před měsícem.. Už měsíc se snažil zjistit, kam mohla utéct! Proklínal ji, nadával, ale nebylo mu to nic platné. Vztekle nasedl na koně, a rozjel se na trhy, které se teď konali v Paříži, nevěděl, proč to dělá.. Možná čekal, že by tam ta mrcha nekatolická mohla být.
Kůň byl utahaný, ale cestu zvládl, i když Ronaldovi byl lhostejný, sám měl hlad a tak si sedl v jediném hostinci, který na náměstí stál.. Seděl v rohu a sledoval dění kolem něho s miskou hovězího guláše a sucharů. Připíjel k němu černé pivo, protože z prohry mu bylo opravdu bídně.
Až teď si všiml trojice, která na sebe u jednoho stolu křičela. Hned poznal tu malou mrchu Sophii.. Vedle ní stál kudrnatý pes, pomyslel si o Salltonovi, a naproti nim se tyčil rozzuřený Maxim.. Znechuceně si odplivl a málem se utopil v pivu, když zjistil, že je tu Maxim!
Popadl klobouk, který ležel vedle něho na lavici a skryl svoji tvář..
Doufal, že ho nikdo neviděl, ale nebyl si tím tak jistý.
"Mladíku.."nějaký muž mu poklepal na rameno "Myslím si, že ten klobouk patří mně!"
"Sklapni dědku a radši nemysli.."odbyl ho Ronald, postavil se, smekl a odešel.. Bez zaplacení.
Vyhoupl se do sedla a rozjel se za Maximem.. Bylo těžké ho sledovat mezi houfem lidí, které mu bránili v cestě, ale jako dobrý stopař se osvědčil..
Maxim mluvil nejdříve s tou čarodějnicí z lesa, a teď Ronaldovi svitlo, Ryanu měl celou dobu pod nosem a vůbec o tom nevěděl.. Ach já hlapák , pomyslel si, pak to i tiše vykřikl a nějaký malý drzí facek mu dal za pravdu.
Nasupeně zafuněl a hnal se ke klášteru, který stál na malém kopečku a bylo z něho vidět na celé Jakubiánské náměstí.
Spatřil Maxima, který se hnal k řece, nehnal se jen tak.. Když spatřil Ryanu, která si Maxima však nevšímala, myslel si, že s ním snad nemluví a tak se cítil skvěle..
Dvojice na sebe začala posléze křičet a pak se znovu rozdělila, protože Maxim, který po Ryaně tolik bažil se otočil a naštvaně odcházel.. Ronald chtěl rozumět co si povídají, ale jejich slova unášel hluk z tržnice a vítr, který po roztržce začal fučet a strhl mu klobouk z hlavy.
Dvojici rozdělil blesk, pak se Maxim vrátil k Ryana,.. a..a.. On políbil moji manželku..! Ronald běsnil, kopl koně do slabil a rozjel se k nim, ale hned mu došlo, že když se teď prozradí.. Nikdy nebude moci uskutečnit svůj plán..
Proto se vrátil a schoval za velkým povozem, který byl tažen voly…
"Nasedni si Aleto.."pobízel známí hlas starší ženu..
"Vydrž Velcome…"
Tady je snad celé údolí!! Ještě tu tak chybí Stará Patricie za mlýna s a Rouzmery a Jugues..
Pomyslel si Ronald.. Ještě aby si ho tak všimli staří blázni ze statku, rychle se k nim otočil zády.. a klusem se vydal za odjíždějícím kočárem.. Do kterého nastoupila početní posádka..
Docela se divím, že se Hex vejde do dveří..
Jeho černé myšlenky byli děsivé, pomyslel si.. On je děsivý! Musí.. Ale i tomu přestával věřit, když ho přelstí i ta malá liška z královský rodiny..
 


Komentáře

1 Luna Luna | Web | 24. ledna 2010 v 12:59 | Reagovat

tak to je huuustý =o)...tahle povídka je jedna z mnoha, který se mi u tebe líbí =o) toho Ronalda bych nakopala do prdele, ale to asi každej, kdo si to přečte =oD...mimochodem, fakt jsi se překonala =o) tolik pokračování za jeden den bych nedala dohromady ani já =o) *pochvalně si pokyvuje hlavou* děkuju =o) fakt skvělý, už se těšim na pokráčko ;o) =o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama