Slunečnice - Snílek

22. února 2010 v 18:25 |  Sunflower
Argema- Milion hvězd
******************

"Schytala jsi jich snad patnáct!"
"Tolik?"
"Jo, to teda!" usmál se na mě mile Tom. Jen doufám, že se mi to opět nezdá! Jako třeba ta pusa, že? Rozhlédla jsem se po nemocničním pokoji "Jsem v nemocnici, viď?" Němě přikývl. Až teď jsem si všimla ruky, která svírala tu mou. Připadala jsem si příšerně! Jen doufám, že neviděl jen polovičku mého divadla, co jsem předvedla... kdy to vlastně bylo? Hm?
"Kolikátého je?" Zachmuřila jsem se a podívala se z okna ven. Sluníčko zalévalo střechy domů ve městě a já jsem správně uhodla, že jsem stále v Praze! A rozhodně ne v Jílovicích! Takže... prázdniny ještě neskončili?
"Osmého..." Teď to řekne! Jestli řekne září, budu nahraná! "...srpna."
"To je dobře!" oddechnu si. Vyprskne smíchy "Co sis myslela?" Mávnu rukou, kdybych mu to řekla, musela bych se propadnout alespoň do Číny, abych nemusela poslouchat ty řeči atak... "Nic, vlastně nic..." "Ale, nepovídej..." Ukazovákem mě cvrnkl do nosu a navodil tak příjemnou atmosféru, tedy, jak pro koho! Mně příjemné hledění z očí do očí určitě nepřipadalo, hlavně už proto, že jsem se nemohla nadechnout.
"Jak to, že jsem tu sama?" Změnila jsem rychle téma. Rozhlédl se po nemocničním pokoji "Možná proto, že prázdniny v nemocnici hodláš trávit jen ty, Kristýno..." Opět se usmál a mě tak zbavil hlasu. Přikývla jsem. "Tak co, půjdeme domů?" "Už?" vykulila jsem oči.
"No, jestli tu chceš zůstat, budu si sem muset nastěhovat své věci!" Zvedl se a zamířil ke dveřím.
Nezdržovala jsem se, vyskočila jsem z postele a pocítila opuchlý zadek. "Au..."
"Tam si jich schytala nejvíc." Směje se mi Tom. "Co ty o tom víš?" Vyjekla jsem. "Sám jsem ti je vytahoval, než přijela záchranka." Pochlubil se mi, jakoby nic. Zaskočila mi slina a já se začala dusit "Cože?" "Tak mi to radila ta babka, co mi to zvedla na centrále!" pokrčil rameny a vzal tašku s věcmi, které patřili mně. Ale jak se tu sakra vzali?! "Proč?" "Co proč?" Otočil se, ještě než vzal za kliku. "No říkal jsi, že by ses sem musel nastěhovat..." Pohodila jsem jen tak rameny a natáhla jsem si přes ramena béžové šaty, které jsem měla připravené na protější posteli.
"Protože..." odsekl se záludným úsměvem "A teď hlavně rychle! Vlastně tě unáším, jelikož tě primář chtěl pustit až koncem příštího týdne." Pohlédla jsem na sebe do malého zrcátka a umyla si obličej "Jak strážce hrobky, opravdu!.." "Ne, ne... Ty snílku!"

"Snílku?" Povytáhla jsem zvědavě obočí. Snad jsem nemluvila ze spaní, nebo snad ano?!
"To je moje věc... Někdy se ti svěřím..." "Někdy?" "Určitě už brzy, pokud budeš chtít, Kristýno..."
Polknu, ale co bych měla chtít?! To už se ale nestihnu zeptat, protože ke mně přiskočí, aby si mě mohl vzít do náruče, a jako správný únosce mě dopravit před nemocnici na rozpálený chodníček plný malých kamínků. Směju se ještě chvíli, než se na mě vážně podívá a poví "Aleš odjel!"
"No a?" opáčím, protože můj bývalí přítel je mi teď ukradený. Na míle vzdálený. "Myslel jsem..."
"Tak radši nemysli, je to debil, co si budeme povídat." Usmála jsem se oslnivě, abych zahnala zlé myšlenky na kluka, který mě zostudil před celou partou! Tsss...
"Slyšel jsem, co ti udělal..." začal opatrně z vyptáváním. "To bylo od něho pěkně hnusný, to ti teda povím..." Chytil mě za ruku, aby mě zatáhl do prvního podchodu, co na ulici byl, ale jak se tak stalo, zapomněl ji pustit! A tak jsme šli ruku v ruce na autobusové nádraží, aby jsme se dostali na hlavní vlakové nádraží a pak? Co pak? No, nechám se překvapit! Zatím jsme téma "Můj bejvalý" nechali zapomenutě ležet a bavili jsme se o mém úrazu. Lenička prý odjela k babičce! No hurá, konečně zvedla kotvy! Ale brácha je pěkný podrazák! Klidně mě tu nechal ležet a sám si odjel za svojí úžasnou partičkou na chatu do Orlickejch a nechal tu Toma, aby se o mě staral!
"Tome?" "Hm?" zamumlal od točivých sloupců s jízdními řády. "Děkuji!"
Konečně ke mě vzhlédl "Za co prosím tě?" Ošila jsem se rozpaky "Za to, že jsi tu se mnou zůstal, že jsme tě z bráchou takhle využili!" Chytl mě za obě ruce a vpil se svýma očima do mích, čokoládových "Ale to já rád, Kristýno..."
Srdce mi za pleskalo, až málem vylítlo samím pumpováním z mého hrudního koše, kdo ví, kde by se asi usídlilo? Hm? No, nebudu to radši zjišťovat. Když už napjetí trvalo příliš dlouho, uhnula jsem pohledem a podívala se k nástupišti číslo 2, kam měl přijet osobní vlak z Hradce Králové...
"Kam teda vlastně jedem?" Pokrčil rameny "To podle toho, kam jede tenhle vlak." vzal moji tašku a chytl mě za ruku. Ještě jsem tomu moc nerozuměla, ale co! Nebudu se přeci ochuzovat o jeho společnost! To teda ne! Klopýtala jsem jsem za ním po štěrku a pak naskočila do 5 vchodu a uvelebila se v kupé hned vedle něho a nějakých tří trampů, z čehož jeden měl kytaru a vyhrával jak na lesy a pěl svým hlubokým hlasem...
"Ráno stoupá mlha, slunce procitá, na stole voní káva rozlitá, tvůj dech, tvé tělo patří vzpomínkám, nechci víc už bez tebe dál spát.."
Hned poznám slova oblíbené písničky mé mámy a dám se s klukama rozhodně ne starších než-li já a nebo Tom do zpěvu. Ten s tou kytarou na mě mrkne, a já mu mrknutí oplatím úsměvem.
Tom si toho hned všimne a chytne mě majetnicky kolem ramen! Je tak úžasný..
MY BOYFRIEND, HE´S MR. PERFEKCT... Vzpomenu si na tričko, které jsem měla v den nehody na sobě a blaženě se zasním.. Jak úžasný by bylo, kdyby můj BOYFRIEND byl právě Tom?
"Neustále vidím ve svých myšlenkách všechny hezké chvíle při těch nočních hrách, ty dlouhé noci pro mne byly vším, sám zůstávám, o lásce jenom sním."
Opřu si hlavu o Tomovo rameno a on mě pohladí po nahém rameni. Kluci, trampáci se pochechtávají, a Tom jim to vrací úšklebkem... Jako by říkal: Máte smůlu! Ne, to neříká on, ale já... Protože nechci nikoho jiného, než Toma... Hm, chce i on mě? Toť otázka, kterou se třeba dozvím na příští stanici...Možná!
"Proč vše krásné musí odejít, s tebou já se nechtěl rozejít, je to známá neznámá, musíme to takhle všechno brát."
Doufám jen, že tohle není můj případ.. Můj a Toma! Protože to rozhodně neskončí, ne pokud nebudu chtít.. A sakra! Vždyť vlastně ještě nic nezačalo!
Kluk s čelenkou odloží kytaru a vytáhne z velké krosny kus salámu a housku. Nabídne svým kamarádíčkům, kteří se s ním dost živě baví, kam mají namířeno.
"Nejdřív na Kokořín, aby bylo jasno!" Upřesní blonďák v modré rozepnuté košili. Ten černovlasý, co právě přežvykuje se ušklíbne a hned co promluví vyprskne na kámoše před sebou pár kousků své svačiny "Ne! To teda ne! Nejdřív na Žabák, mám se tam sejít s mladou..."
"Co si o tom myslíš ty, Filipe?" Podívá se blonďák na doposud zamlklého černovlasého kluka, co sedí v koutě a propaluje mě celou dobu očima "Mně je to jedno. Klidně se poperte, já jsem stejně rozhodnutej celej zbytek prázdnin strávit na Týřově." Tom mě dloubne do žebra, a vymáhá si mou pozornost "Snílku, otevře oči.. Budeme vystupovat!" Parta trampů se až nyní dá s námi do rozhovoru, lepší pozdě, než nikdy, že?!
"Kam razíte vy? Slečno?" Optá se mě blonďák. Neurčitě pokrčím rameny "To kdybych věděla!"
Tom mě vytáhne do chodbičky a já ještě stihnu zamávat na ty tři pobudy, co za mnou hledí s pusou od ucha k uchu. "Co je?" vyškubnu se Tomovi na peronu. Rozhlédnu se po okolí a říkám si, v dovíjaké díře jsme se to vlastně ocitli!
"Co to vyvádíš?" Plísní mě jak malé dítě. Pokrčím rameny "Jsem jsem se snažila být milá..."
Jeho tón, jakým se mnou mluví se mi za mák nelíbí! Naštěstí s tím přestane a mile se usměje! Hajzlík, moc dobře ví, jak si to u mě vyžehlit!
"No, já jen že jsem s tebou chtěl být o samotě..."
"Vždyť si." Mrknu na něho pobaveně "Široko daleko ani živáčka.."
Vyvede mě z omylu "Nemyslím si, tví tři kámoši nás nejspíš pronásledují, protože teď vylézají z vagonu." Otočím se a zůstanu stát s pusou dokořán! Opravdu, šklebí se od ucha k ucha a ty dva, blonďák s kytaristou na mě ještě mávají! Takhle mi zkazit jedinou volnou chvíli, kdy můžu být s Tomem o samotě! "To je jak naschvál..." postěžuji si Tomovi, který už vymýšlí, kde by nás tak mohl nejlépe skrýt.
 


Komentáře

1 Luna Luna | Web | 22. února 2010 v 21:46 | Reagovat

hááá kawaiiii XoD co to je? XoD

2 Qiny Qiny | 23. února 2010 v 16:12 | Reagovat

Nooooo... blbost xxD Jen si potřebuji vybít energiii..xxD

3 Luna Luna | Web | 25. února 2010 v 20:33 | Reagovat

co to meleš?? prej blbost *nechápavě kroutí hlavou*...je to supééér =oD...takový slaďoučký =oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama