Květen 2015

Kukský zázrak

6. května 2015 v 21:16 Thoughts my heart


Hospital Kuks stojí uprostřed zalesněné krajiny jako perleť dávných věků. Pro mnohé útočiště smrti, pro mne ruka života. Ruka co dává a nebere.
Slunce zde pro mě svítí jinak než jinde na světě. Zelenější tráva, květy bylin vábí mě svou vůní usednout a jen tak spočinout. Zastavit se na chvíli, i dýl.
Na hřbitově se skví pomněnky jako hladina moře.
Řeka v údoli je pro mne ne hranou zrcadla, ale cestou mířící do dálek krajin. Je mírná jako beránek a krajina je plná symbolů.
Každou chvíli slyšíš jasný břink odbíjející čas. Ten plyne a nečeká na nikoho z nás. My utíkáme za ním kupředu vstříct vepsanému osudu. Nespoutaní jako tažní ptáci, kteří unáší svůj stín na vlnách osamocení.
Když spatřím tě pak ve svém světe, myslíc že jsi večernice, rozlije se blaho v umouněné srdce. Pluji k tobě, tys můj koráb. Vysvobodíš mě z hlubin okolního světa. Přijmeš mě pod své plachtoví a vítr nás odfoukne na ostrov bezpečí.