Červenec 2017

Oheň

17. července 2017 v 19:18 | Qina |  Small Qin
Oheň se šířil světnicí, jako když vzplane papír nad zapálenou svíčkou. Ukrajoval si rychle kousek po kousku dřevenou podlahu a jako tekutá láva stoupal vzhůru po závěsech. Z rozbitého skla okenice se z podkrovního pokoje hrnul štiplavý kouř do Zámecké ulice, kde už se shlukovali opočenští lidé. S rukou na ústech nejeden zíral a v černých panenkách se jim ten výraz odrážel do pohledů dalších příchozích.
Městem se nesl silný zvuk sirény přijíždějících dobrovolných hasičů, kteří zrovna nedávno pořídili parní stříkačku. Hasiči se překotně snažili rozehnat dav, aby se dostali blíže k domu, který žárem a plameny už olizoval krovy vedlejšího příbytku. Dům v plamenech v sobě stravoval své obyvatele. Bylo slyšet křiku a kašle.
"Proboha, zachraňte Tošovského!" "Uvnitř je jeho malá dcerka!" "Chudáci, rychle! Prosím!" "Otče náš, jenž si..."
Domovní dveře rozrazili zachránci snadno, vypáčili je. Když vpadli dovnitř, na chvíli je oslepila naprostá tma, způsobená dýmem. Jeden z nich znal dům velmi dobře, a tak se jal do kuchyně, kde spatřil omdlelého Tošovského. S námahou si ho přehodil přes rameno a vyběhl rychle ven, než by se stačil tím jedovatým vzduchem přiotrávit, až by mu z toho zčernal nos.
Ze stříkačky se už začala rozlévat voda, pomalu hasila horkost, která sálala z domu.
Po hodinách čekání, až se zajistí veškeré napáchané škody... už bylo jasné, že čtyřletá Marie byla obětí objetí žhnoucích plamenů.

Související obrázek

Balanc

13. července 2017 v 19:25 | Qiny |  Small Qin
Den třetí
Opravdu tři metry vysoko? Tak to nemohu v žádném případě v budoucnu přibrat, pokud se chci věnovat právě tomuhle sportu, jakým je archivařina. Prý je to dřina! Asi jen 1 % lidí v téhle podělané republice by s Vyskočilem souhlasilo. Zábavné, že spolužák je naopak Skokan. Deset kartonů sem, deset tam a opovaž se to nosit po schodech, máme tady výtah! A přitom tu ještě nedávno hasiči sušili hadice. Nejmenší okresní archiv v Republice, 1870 bm.V depozitáři v minulosti parkovala Avie.
Áčka, samá áčka, nebudeme Béé, ovce. Ovoce bych si zas naopak dala, na terase v květináči zrají obrovské plody jahod, jen je sezobnout jak ta drzá sojka, skřř-skřř-réč. Já ti dám ty potvoro a nekoukej tak na mě.

Výsledek obrázku pro rychnov veduta