Květen 2018

Kormoráni

22. května 2018 v 11:47 | Qiny |  Small Qin
Letos jich do Opočna přiletělo téměř dvě stě, možná i víc! Kormorán... Stejně jako skautský vodní oddíl Kormoránů, kteří jsou jediného druhu v hlavním městě Moravy, tak i Phalacrocora je jediným rodem monotypické čeledi kormoránovití, která se dělí do celých čtyřiceti druhů.
Ostrůvek, který je cílem mnohých hledačů kešek či zamilovaných párů, jim během zimních měsíců skýtá příjemné útočiště a rybník Broumar, který ho ze všech stran obklopuje, zase poskytuje potravu těmto nenasytným potvorám.
Jeden z nich byl letos obzvlášť vyjímečný, to protože byl okroužkován finským muzem v Helsinkách. Jistě to byl nebojácný hoch, stejně tak jako jeho druzi, kteří urazili spoustu mil, aby spočinuli ve Východních Čechách v koruně stromů, kterou pokryla černá tuš. Pěkně si lebedí na rozhledně, odkud už náš hero může spokojeně koulet očima po velkém množství ryb.
Pěkně se tam ti kapři mrskají... Hm, lín! Máš to mít spočítaný. Říká si zřejmě jeho mlsný jazýček. Zahájí svůj lov, který nakonec skončí úspěšně, ačkoliv se Otesánek musí spokojit s malým Kapříkem. Pár jeho strýčků uteklo s pěknými klovanci na hřbetu či ploutvi - snad to pro ně dobře dopadne.
A tak si žijí kormoráni den za dnem, dokud hladinu nepokryje led. To jim pak pěkně kručí v žaludku, až se to rozléhá. To se pak černý oblak zvedne a zamíří jinam - na chvíli je pod hladinou klid.
Tím bych tohle zamyšlení ukončila... Každý už si může udělat svůj názor .-)


Kameničky

21. května 2018 v 11:34 | Qiny
Tiše sedával u hrobu své matky. Truchlivě s ní rozmlouval, nikdy však nedostal odpověď. Bylo mu již kristových let, když se vrátil zpátky. Do Kameniček. V nohách měl několik let trmácení se po světě, věnoval se vlastní duši, která oněměla.
Bez dechu se vracel zpět po známých pěšinách v prostřed polí, které byly osázeny rozličnými rostlinami. Tu pšenice, tu žito a tu zase jetel pro polní zvěř. Malebná políčka. Vrátil se, aby převzal hospodářství... Našel jen opuštěné chlívy a rozechvělou stodolu, do které foukalo ze strání luk. V rybníčku nebylo ryby ba ani kačenky či malých housátek. V domku pár vyhořelých svící a jeho starý pokoj, v němž našel sám sebe...v tom pokoji rozkvétal strom, který se dovnitř dostal skrze rozbořené zdivo. Květl růžově a jeho vůně vábila včely z nedalekých úlů. Ty mu zůstaly věrné.
Natáhl se na palandu a tiše naslouchal zpěvům a šumu té mírné přírody, až ho přemohl spánek. Byl doma.


VI

3. května 2018 v 19:51 | Qiny |  In the arms of two men
Nicholas se nenápadně vytratil z pokoje svého strýce a zamířil si to do svého pokoje. Poté co vklouzl dovnitř, přitiskl se na dveře a snažil si srovnat myšlenky v hlavě, které mu vířili jako malé děti na kolotoči. Neviděl to příliš růžově, to co před chvílí provedl. Amálie usnula, jako když ji do vody vhodí a nenechá nadechnout. Shodil na zem boty, které svíral v dlani a poté košili, která byla vlhká od koupele. Se ztopořeným mužstvím přistoupil k oknu, kde zažehl plamínek ohně, kterým zapálil voskovou svíci na svém nočním stolku.