VI

3. května 2018 v 19:51 | Qiny |  In the arms of two men
Nicholas se nenápadně vytratil z pokoje svého strýce a zamířil si to do svého pokoje. Poté co vklouzl dovnitř, přitiskl se na dveře a snažil si srovnat myšlenky v hlavě, které mu vířili jako malé děti na kolotoči. Neviděl to příliš růžově, to co před chvílí provedl. Amálie usnula, jako když ji do vody vhodí a nenechá nadechnout. Shodil na zem boty, které svíral v dlani a poté košili, která byla vlhká od koupele. Se ztopořeným mužstvím přistoupil k oknu, kde zažehl plamínek ohně, kterým zapálil voskovou svíci na svém nočním stolku.


Poté pootevřel okenici a opřel se o vnitřní parapet. Čerstvý vzduch mu ovíval zpocený zátylek. S Jackem se rozloučil, než vyšel nahoru a ujistil se, že starý pán půjde do postele až o dlouhou chvíli později. Zaposlouchal se do ticha, které se rozhostilo na chodbě, a slyšel, jak se nyní plní jeho rozkazy. Dva mladí pomocníčci z kuchyně právě nesli starce do schodů. Supěli a sem tam si pomohli nadávkou směřovanou na ten zatracený těžký vozík.
Dlouho neváhal a vlezl pod peřinu. Pak vytáhl zpod stolku svoji cestovní brašnu, ve které se nacházel jeho deník. Tužkou se jal zapisovat své zážitky a ve vzpomínkách se opět vrátil do náruče jeho mladé milenky. Byla mnohem otevřenější, než Nancy. Méně chladná a více spontánní. Přemýšlel, jak z toho maléru ven. Nejraději by teď šel přitisknout strýci polštář na tvář, jen aby tu růži získal pro sebe. Ušklíbl se nad svými bizardními nápady a pak se otočil na bok, aby zhasl. Pomyslel, jaké by to bylo šťastné manželství, když je ta žena tolik náruživá. A pak si řekl, že to má beztak co dělat s její abstinencí ve svazku se staříkem.
Jack se svépomocí přesunul do postele vedle Amálie. Tiše oddechovala. Podivil se, že si nerozčesala zmáčené kadeře, které se jí v chomáčcích rozprostíraly po polštáři. Sledoval linii její šíje a pak si olízl ret. Prohlubině její hrudi skýtala pod pokrývkou hned dvě slastné sladké potěšení. Rty se jí přisál na rameno a dlaní přejel po bělostném krku. Pak tiše zašeptal milá slůvka, ve kterých jí přál dobrou noc a otočil se na záda a usnul.
Amálie prudce otevřela oči. Procitla do černočerné temnoty pokoje, ve které ji svízelně a mučivě drtila tíha přikrývky. Potila se a s děšením si vzpomněla, co se stalo. Bylo tři hodiny ráno, to ale netušila. Nedokázala ani spočítat hodiny, které probděla, dokud nevyšlo slunce za horami a nezaťukalo na tabulky skla jejich světnice. Nejistě nadzvedla peřinu a nahá se odporoučela pro své spodní prádlo. Přes hlavu si natáhla druhé cestovní šaty, které s sebou vezla a se kterými nepotřebovala pomoc při oblékání a vyšla na chodbu. Rozhlédla se a zamířila do pokoje, kde byl ubytován Nicholas. Neobtěžovala se klepáním a vpadla dovnitř.
Tiše se připlížila k jeho lůžku, aby zjistila, že je prázdné. Jeho cestovní brašna však ležela vedle postele. Jistě se ještě vrátí. Odmítla v duchu setrvat na svém místě a tak utekla na chodbu a pak ven před hostinec. Okamžitě ji tváře omyla ranní rosa, která se snášela na vše živé i mrtvé.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama